Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Článek o jejím výzkumu vyšel ve čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Jako čerstvě vystudovaný informatik měl v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate však Tomáše Pluskala zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let a kromě šestého danu si z něj přivezl i doktorát z molekulární biotechnologie a manželku. Rozhovor s vědcem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyšel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Kosti, keramické střepy a šperky archeologům napovídají o dávné minulosti. Naopak útržky staletých textilií se odborníkům zdály dlouho zcela bezcenné. Přitom i „hadry“, jak se jim někdy přezdívá, poskytují o historii jedinečná svědectví. Ukazuje to příklad unikátních tkanin nalezených v hrobech na Pražském hradě, díky kterým zjišťujeme, co nosil Karel IV. a jeho manželky nebo jestli už sv. Ludmila mohla mít šaty z luxusního čínského hedvábí. Přečtěte si článek, který vyšel v časopise Akademie věd ČR A / Magazín.

Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. O výzkumu loňské nositelky Prémie Otto Wichterleho jsme psali v časopise A / Magazín.

Doktorka přes mastné nádobí. Tak Veroniku Brychovou z legrace titulují příbuzní. Ze střípků prastaré keramiky je totiž díky usazeným tukům schopná zjistit, kdy a co v ní naši předkové vařili. Večer pak vymění urychlovač částic za lego a pohádky. Anebo rozezní varhany v kostele. Rozhovor s mladou vědkyní z Ústavu jaderné fyziky AV ČR vyšel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A /Magazín.

Technologický pokrok by neměl být motivován primárně profitem, ale společností, která z něj bude mít prospěch. I to je jedna z vizí, kterou si přejí prosadit odborníci napříč výzkumnými organizacemi Evropské unie. Vydali stanovisko, ve kterém doporučují vybudování evropského centra pro umělou inteligenci ve vědě. Centrum by mělo nabídnout velkou výpočetní kapacitu, udržitelný cloudový prostor i infrastrukturu a tréninky pro vědce, jak s nástroji umělé inteligence zacházet. Zároveň by vědce mělo (nejen) finančně motivovat, aby možnosti umělé inteligence při svých výzkumech využívali. V současné době tolik diskutované problematice umělé inteligence se věnoval také článek Svérázná říše umělé inteligence, který vyšel v A / Magazínu – oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR.

Od prvního vydání Darwinovy přelomové knihy o vzniku druhů letos uplyne 165 let. I přes rozvoj nejmodernějších metod zůstávají však základní otázky stále stejné. Jak druhy vznikají? A v čem tkví podstata biologické rozmanitosti? Přečtěte si hlavní téma z A / Magazínu a zjistíte, na jakých projektech pracují Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR nebo Jaroslav Piálek a Josef Bryja z  Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Dozvíte se, že Českem prochází myší hybridní zóna, proč je Etiopie přírodní laboratoří i z jakého důvodu se musel překreslit evoluční strom čeledi myšovitých.   

Přes 80 procent všech informací z okolí získáváme očima. Proč právě zrak převálcoval ostatní smysly? Jak to, že se z přívalu vizuálních vjemů nezblázníme? A co nám z nich utkví v paměti? Odpovědi zná Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR, který zkoumá zrakové vnímání, pozornost a paměť. Článek o jeho výzkumu vyšel ve čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Už od roku 1993 slavíme 22. března Světový den vody. Vyhlásila ho Organizace spojených národů a má připomínat důležitost této životodárné tekutiny pro celou naši planetu. Uvádět, že by bez ní neexistoval život na Zemi, je sice ohrané, avšak pravdivé klišé. Martina Pivokonského z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR provází voda celý profesní život. Lze o ní zjistit ještě něco nového? Článek nazvaný Zapálen pro vodu vyšel v oficiálním čtvrtletníku A / Magazín.

V sobotu 16. března to bude přesně 10 let od světem neuznaného referenda, jímž se údajně 96 % obyvatel poloostrova Krym vyslovilo pro dobrovolné připojení k Ruské federaci. Pod ruskou nadvládou je dodnes, mimo jiné s argumentem, že ruský byl vždy. Při ohlédnutí zpět ale uvidíme, že jeho historie je mnohem barvitější a bohatší. Ne nadarmo se mu někdy říká křižovatka světů, ale také ztracený ráj nebo továrna na mýty. O historii a významech Krymu jsme psali v časopise A / Věda a výzkum.

Magnetickou přitažlivost zná lidstvo už z dob starověké Číny a Řecka, teprve v poslední stovce let se ale ukazuje, že jde o mnohem komplexnější fenomén. Vedle klasického feromagnetismu přibyl nový pojem antiferomagnetismu a před pár roky vědci z Prahy a Mohuče teoreticky předpověděli třetí typ – altermagnetismus. Nyní se mezinárodnímu týmu z Fyzikálního ústavu AV ČR podařilo nový jev experimentálně potvrdit. Jejich studii zveřejnil odborný časopis Nature. O altermagnetismu si můžete více přečíst v článku v našem popularizačním periodiku A / Magazín, který nabízíme na následujících řádcích.

Na světě žije 2,1 milionu popsaných živočišných druhů. Zhruba čtvrtině však hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Jsou ta s pestřejší skladbou odolnější? A jak se vlastně rozmanitost v přírodě udržuje? Odpovědi na tyto otázky hledá entomolog Jan Hrček z Biologického centra AV ČR, který loni jako jediný Čech získal prestižní grant ERC Consolidator. Článek o jeho výzkumu vyšel ve čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.